Nové Trumpovy celní tarify vstoupily v platnost a otřásají světovou ekonomikou. Zatímco USA čelí bezprostřednímu riziku vyšší inflace, která by mohla přesáhnout 4 %, reakce Fedu se neočekává. Americká centrální banka vnímá tento nárůst cen jako dočasný šok a pokud cla zpomalí ekonomiku, mohou paradoxně převládnout spíše desinflační tlaky, které by Fed vedly k uvolnění měnové politiky.
Evropa a Česko stojí před odlišnou situací. I když mírné zdražení hrozí v případě odvetných cel ze strany EU, dominantním faktorem bude pravděpodobně zpomalení ekonomického růstu a klesající ceny energií, což povede k desinflaci. Klíčovou roli sehraje Čína, na kterou dopadla extrémní 104% cla. Očekává se masivní přesměrování čínských exportů, zejména elektroniky a textilu, na evropský trh. Tento příliv zboží může výrazně stlačit ceny a prohloubit desinflační trend v Evropě.
Pro českou ekonomiku to znamená zesílení desinflačních tlaků, zejména u cen zboží, které by mohly klesnout až do deflace. Navzdory globální nejistotě tato situace vytváří pro Českou národní banku (ČNB) prostor pro výraznější snížení úrokových sazeb, potenciálně až k úrovni 3 %. Paradoxně tak mohou Trumpova protekcionistická opatření vést v Česku k potřebě bojovat spíše s příliš nízkou inflací.
