Téměř tři čtvrtiny českých domácností myslí na nečekané výdaje či horší ekonomickou situaci a spoří si peníze. Před dvěma lety to byly dvě třetiny. Vyplývá to z průzkumu, který pro společnost KRUK vypracovala agentura STEM/MARK loni na podzim mezi více než tisícovkou respondentů. Více než čtvrtina domácností má naspořenou částku nad měsíční příjem až do tříměsíčního příjmu, každá pátá má úspory tříměsíčního až šestiměsíčního příjmu a zhruba pětina šestiměsíčního až ročního příjmu. Skoro každá sedmá domácnost s úsporami vystačí na více než rok, z toho přes čtyři procenta na více než tři roky. Porovnání s podobným průzkumem z roku 2018 ukazuje, že na jednu stranu má nyní více českých domácností úspory nad měsíční příjem až do tříměsíčního příjmu (16 procent v roce 2018) a úspory tří až šestiměsíčního příjmu (17 procent). Výrazně ale ubylo domácností s úsporami ve výši více než ročního příjmu (21 procent v roce 2018). Současně vzrostl počet domácností, které mají úspory pouze do měsíčního příjmu (12 procent v roce 2018 a 21 procent v roce 2020), což z hlediska nečekaných ale i pravidelných výdajů může vést k problematické finanční situaci. Lidé bez úspor nebo s úspory do výše měsíčního příjmu by měli omezit své náklady, přemýšlet, jak sehnat další zdroj příjmů nebo jak rozložit závazky na delší časové období. Nejčastěji spoří studenti, kteří mají většinou úspory svého tříměsíčního příjmu. Průzkum ukázal, že si pravidelně nějakou finanční částku ukládá 84 procent studentů. Úspory má také 76 procent zaměstnanců se smlouvou na dobu neurčitou a pouze 30 procent nezaměstnaných respondentů dokáže šetřit. Nejčastěji spoří lidé pracující v oboru IT, kteří mají zároveň úspory na nejdelší období. Následují zaměstnanci v finančních službách a pracovníci z veřejného sektoru. Vedle studentů a zaměstnanců mají úspory také tři čtvrtiny penzistů, a to nejčastěji do svého tříměsíčního příjmu stejně jako studenti.
Finanční aktuality
