Česká ekonomika zaznamenala v únoru výrazný nárůst přebytku běžného účtu platební bilance, který dosáhl 43,8 miliardy korun. Tento výsledek překonal očekávání trhu a navázal na lednový údaj 34,1 miliardy korun. Hlavním tahounem růstu byl především vyšší přebytek bilance zboží a služeb, zatímco odliv dividend ze zahraničních investic byl překvapivě nízký, pouze 2,8 miliardy korun, což celkovou bilanci jen mírně snížilo.
Za první dva měsíce letošního roku dosáhl kumulativní přebytek běžného účtu nejvyšší úrovně k HDP od roku 2020, konkrétně 0,9 %. K tomuto příznivému vývoji přispěl solidní výkon zahraničního obchodu a dosud relativně mírné pasivum primárních důchodů. Analytici naznačují, že na tomto pozitivním trendu mohl mít podíl i nepřímý vliv hrozby amerických cel, který mohl dočasně podpořit export přes obchodní partnery v EU.
Navzdory silnému začátku roku se však neočekává, že by podobně vysoké přebytky pokračovaly po zbytek roku, zejména pokud dojde k nárůstu protekcionistických opatření ve světovém obchodě. Podle analytika Komerční banky Jaromíra Gece by další vývoj běžného účtu platební bilance mohl být pro českou korunu méně příznivý než dosavadní trend.
