Norský státní investiční fond, který je největší svého druhu na světě, začal zohledňovat, jak jednotlivé firmy v jeho portfoliu daní. Poprvé kvůli tomuto ohledu vyřadil sedm menších firem. Především díky investicím do amerických technologických podniků má fond za sebou druhý nejlepší rok ve své pětadvacetileté historii. Jeho výnos činil 1,07 bilionu norských korun (2,7 bilionu Kč). Podle Nicolaie Tangena, který fond řídí od loňského září, z portfolia loni ubylo sedm společností kvůli “agresivnímu daňovému plánování a případům, kdy společnosti neposkytují informace o tom, kde a jak platí daně”. Tangen dodal, že šlo o menší společnosti, ale odmítl uvést jejich názvy či oblast, v níž podnikají. Řekl, že nechce vyvolat dojem, že si fond vede černou listinu společností s ohledem na to, jak si počínají v životním prostředí, sociální sféře a v řízení. Naznačil ale, že fond bude v tomto trendu pokračovat. V roce 2016 norští zákonodárci fondu nařídili, aby se více zapojil do celosvětového boje proti daňovým rájům. O rok později obeznámil fond vedení společností, do nichž investuje, se svým očekáváním ohledně daňové transparentnosti. Společnosti by měly daně platit tam, kde vytvářejí hodnoty, shrnul Tangen. Důležitá je podle něj transparentnost a to, jakým způsobem firmy o placení daní informují. V Evropě čelí kritice technologické společnosti s globálním dosahem kvůli tomu, že zisk směřují do zemí s nižším zdaněním a že ve státech, kde mají obrovské tržby, platí daně jen velmi nízké. Fond, jehož plný název zní Statens pensjonsfond Utland, tedy státní penzijní fond s globálním zaměřením, drží podíly v přibližně 9200 firmách po celém světě a vlastní asi 1,5 procenta všech akcií obchodovaných na burzách. Investuje také do dluhopisů a nemovitostí.