Představte si, že více než 3 z 5 německých uživatelů internetu čelilo loni kybernetickému útoku! Ačkoliv celkový počet incidentů mírně klesl, online hrozby zůstávají masivním problémem. Kyberzločinci navíc neustále zdokonalují své metody, zapojují umělou inteligenci a nacházejí nové cesty, jak oklamat nic netušící uživatele. Nutnost posílení kybernetické bezpečnosti jak v soukromé, tak firemní sféře je proto naléhavější než kdy dříve.
Mezi nejčastější formy útoků v Německu patří podvody při online nakupování (které postihly 36 % uživatelů), všudypřítomný phishing (30 %) a instalace škodlivého softwaru (24 %). Na vzestupu jsou ale i sofistikovanější techniky jako quishing, zneužívající podvodné QR kódy, nebo manipulativní deepfakes. Finanční dopady těchto útoků nejsou zanedbatelné, průměrná škoda dosahuje 219 EUR. Znepokojující je fakt, že pouze čtvrtina obětí podá trestní oznámení, což zkresluje oficiální statistiky.
Odkud tyto digitální hrozby pramení? Fascinující zjištění přinesl první „Světový index kybernetické kriminality“. Ukazuje se, že drtivá většina globálních kybernetických útoků pochází z velmi omezeného počtu zemí. Žebříčku vévodí Rusko, následované Ukrajinou, Čínou, USA, Nigérií a Rumunskem. Identifikace těchto ohnisek je klíčová pro pochopení globálního rozložení kyberzločinu a pro vývoj účinnějších strategií prevence a boje proti digitálním hrozbám.
