„`html
Evropa čelí rostoucí potřebě posílit svou obranyschopnost v reakci na geopolitické změny a snižující se spolehlivost tradičních spojenců. Donald Trump a jeho politika vyslala jasný signál – Evropa se musí postarat o vlastní bezpečnost. To vyžaduje navýšení investic do obrany, a to i za cenu zadlužení, což otevírá otázku, které země si to mohou dovolit. Klíčovým hráčem se zdá být Německo, které reformovalo svou dluhovou brzdu a směřuje k cíli 3 % HDP na obranu do roku 2026.
Německo má díky silné ekonomice a nízkému podílu dluhových výdajů na příjmech dostatečný fiskální prostor pro masivní investice do obrany. Trhy sice reagují na vyšší zadlužení dražším financováním, ale celková situace v eurozóně zůstává stabilní. Naopak Francie, Itálie a Španělsko, ačkoliv jsou součástí velké čtyřky eurozóny, čelí větším fiskálním omezením a jejich investice do obrany zaostávají za cíli NATO, což souvisí i s menším pocitem ohrožení.
Z toho vyplývá, že Evropa bude v navyšování obranných výdajů pravděpodobně dvourychlostní. V čele budou stát Německo a státy východní a severní Evropy, včetně České republiky, které mají dostatečný fiskální prostor. Tato situace nabízí příležitosti pro ekonomický růst a posílení bezpečnosti, ale vyžaduje koordinaci a zodpovědné hospodaření s veřejnými financemi. Současná situace je výzvou pro Evropu, která by měla vést k posílení obranyschopnosti a zároveň zajistit finanční stabilitu.
„`
