Podíl takzvaných nevýkonných úvěrů, tedy těch po splatnosti, v lednu v Česku dále mírně stoupl, informovala Česká bankovní asociace. U hypoték vzrostl o 0,02 bodu na 0,9 procenta, u spotřebitelských úvěrů o 0,15 bodu na 5,23 procenta a u podniků 0,05 bodu na 4,2 procenta. “Nevýkonné úvěry vykázaly od října 2020 zhoršení. To bylo po ukončení plošného odkladu očekávatelné a neodvratné. Ve srovnání s historickými hodnotami jsme v tuto chvíli stále na velmi nízkých úrovních. Tyto nízké hodnoty budou mít tendenci se zvyšovat zejména v souvislosti s rostoucí nezaměstnaností. Pokud nestoupne výrazně, je velmi pravděpodobné, že se výrazně nezhorší ani ukazatel nevýkonných úvěrů,” komentoval čísla poradce asociace Vladimír Staňura. Při srovnání ledna 2020 a ledna 2021 stouply s výjimkou hypotečních úvěrů nevýkonné úvěry o něco přes jeden procentní bod. Staňura čekal, že zhoršení bude větší. Zejména s ohledem na to, že u hypotečních úvěrů se nevýkonné úvěry dokonce z roku na rok nepatrně zlepšily. Teď bude podle něj důležité, jak si podniky i domácnosti povedou při ukončování vládních podpor. Pokud přijde oživení ekonomiky počínaje třetím čtvrtletím, pak by se žádné drama dít nemělo, dodal. Dne 31. října skončily odklady splátek, které banky poskytly buď podle zákona nebo dobrovolně ještě před ním. Listopad byl tedy první měsíc po ukončení odkladů, kdy se klienti měli vrátit k řádnému splácení. Odrazovým můstkem jsou tak hodnoty k 31. říjnu 2020. Pokud klienti splácet nezačali, hodnoty se budou zhoršovat. Podle údajů zveřejněných v lednu Českou národní bankou loni banky schválily žádosti o odklad splátek včetně moratoria nebo jinou formu úlevy u úvěrů za 454,7 miliardy korun, tedy u 14,1 procenta všech bankovních úvěrů. Ke konci roku 2020 klesl objem nesplacených půjček, které využily úlevu z titulu covid-19, o 78 miliard na 376,8 miliardy korun. Odpovídal tak 11,7 procenta úvěrového portfolia bank.