Kroky Donalda Trumpa, zejména zavádění celních tarifů, představují radikální odklon od poválečného uspořádání světového obchodu založeného na liberalizaci. Paradoxně tímto postupem ohrožuje systém, z něhož Spojené státy dlouhodobě nesmírně těžily. Dominance dolaru a ochota zahraničí financovat americké deficity umožnily USA udržovat si vyšší spotřebu, než odpovídá jejich produkci, a to po celá desetiletí.
Často kritizovaný obchodní deficit není známkou selhání, ale přirozeným důsledkem mezinárodní dělby práce a specializace, která je pro USA výhodná. Dochází k přesunu od tradiční výroby k lépe placeným pozicím ve službách a technologiích s vysokou přidanou hodnotou. Příkladem je Apple, ponechávající si v USA výzkum a design, zatímco výrobu přesouvá jinam – to je známka síly, nikoli slabosti.
Trumpovy politiky narušují zavedený řád, aniž by nabízely funkční alternativu. Případný návrat nízko kvalifikované výroby do USA by se pravděpodobně neobešel bez bolestivého poklesu mezd a životní úrovně, aby byly produkty konkurenceschopné. Takový scénář však není v zájmu běžných Američanů, čímž se Trumpova ekonomická vize jeví jako problematická a potenciálně škodlivá pro prosperitu země.
