Ponořte se do světa fondů kvalifikovaných investorů (FKI), které lákají na volnější investiční pravidla a potenciálně vyšší výnosy než běžné podílové fondy. S větší svobodou však přichází i specifická rizika. Klíčovou otázkou tedy je: Kdo vlastně dohlíží na to, aby tyto fondy dodržovaly svá vlastní pravidla, definovaná v jejich statutu fondu? Tento dokument je alfou a omegou každé investice do FKI a určuje mantinely, ve kterých se může portfoliomanžer pohybovat.
Na dodržování investiční strategie FKI a soulad se statutem dohlíží hned několik očí. První linií kontroly je samotný obhospodařovatel fondu (investiční společnost), který má zavedeny interní procesy pro schvalování a průběžné sledování investic, včetně posouzení rizik. Druhou, nezávislou pojistku představuje depozitář – banka odlišná od skupiny obhospodařovatele, která nejen spravuje majetek fondu, ale také aktivně kontroluje, zda transakce a držba aktiv odpovídají statutu a zákonům. V případě nesrovnalostí má povinnost informovat ČNB.
Jako nejvyšší autorita pak působí Česká národní banka (ČNB), která provádí dohled nad celým sektorem, může udělovat licence, provádět kontroly a ukládat citelné sankce či nápravná opatření. Ačkoliv existují tyto robustní kontrolní mechanismy, je zásadní pochopit, že hlídají především soulad se statutem fondu. Samotný statut však může umožňovat i velmi koncentrované nebo specificky rizikové investiční strategie. Pro kvalifikované investory je proto naprosto nezbytné důkladně prostudovat statut fondu před samotnou investicí a plně porozumět podstupovaným rizikům.
