Podle aktuálního průzkumu České asociace pojišťoven se Češi nejvíce obávají, že nebudou schopni se o sebe ve stáří postarat. Za riziko to považuje 73 % z nich. Předčila dokonce riziko úrazu bez trvalých následků, které bylo první v loňském roce. Obavy mají Češi také z autonehod, které mohou sami zavinit.
Nemoci se o sebe postarat, být na obtíž příbuzným, které trvalá péče o nás bude stát peníze i čas – to jsou největší obavy Čechů podle aktuálního průzkum České asociace pojišťoven. Nesoběstačnosti se bojí 73 % z nich.
„Dnešní střední generace dobře vnímá příklady ve svém okolí a to, jak obtížné je nesoběstačným lidem ze starší generace zajistit dostupnou a důstojnou péči. Podle výzkumů o své blízké pečuje až pětina dospělých. Zároveň tito lidé vědí, že demografický vývoj hraje proti nim a stát se o ně v budoucnu nedokáže postarat,“ vysvětluje Jan Matoušek, výkonný ředitel České asociace pojišťoven.
Neúprosná demografie
Demografické předpovědi v tomto směru příliš naděje nedávají. Vlivem stárnutí populace se v následujících 15 až 20 letech při zachování současných podmínek zdvojnásobí počet osob, které se dostanou do situace nesoběstačnosti, do čtyřiceti let se dokonce ztrojnásobí.
Výsledkem bude 1,1 milionu lidí pobírajících příspěvek na péči v roce 2060 namísto dnešních přibližně 360 000 osob. „Je tak přirozené, že se Češi obávají zátěže, kterou mohou přinést svému okolí. A že se tato obava prohlubuje,“ doplňuje Jan Matoušek. Loni totiž obavy z nesoběstačnosti byly na druhém místě a jako riziko ji vnímalo 59 % Čechů.
Nehoda není náhoda
Na druhém místě událostí, které se stanou se střední až velmi vysokou pravděpodobností, se v roce 2022 umístil úraz bez následků. Jako riziko ho vnímá 71 % respondentů. Třetí místo zůstává nezměněné a pro 65 % Čechů to je dopravní nehoda, kterou způsobí, a s tím spojené újma na majetku a zdraví. „Ani tyto obavy nejsou úplně liché. Vlivem ekonomické situace, růstem odškodnění i nákladů na opravu vozidel se průměrná výše škody na zdraví i na majetku dlouhodobě navyšuje a např. za posledních dvanáct let se v obou segmentech prakticky zdvojnásobila, konkrétně u škod na zdraví z 206 tis. Kč na 405 tis. Kč a u majetkové škody z 26 na 55 tis. Kč,“ dodává Petr Jedlička, pojistný matematik České kanceláře pojistitelů.
Oproti roku 2021 vzrostlo také vnímání rizikovosti u nedostupnosti kvalitní zdravotní péče, zde jde patrně o dozvuky pandemie onemocnění covid-19 a informací o tom, že dochází potřebné léčebné prostředky.
| Riziko/pořadí | 2021 | 2022 | Riziko pro % Čechů 2022 |
| neschopnost sebeobslužnosti ve stáří s finančními a časovými nároky pro příbuzné na zajištění trvalé péče | 2 | 1 | 73 % |
| úraz bez trvalých následků | 1 | 2 | 71 % |
| způsobení dopravní nehody a újmy na majetku / na zdraví někomu jinému | 3 | 3 | 65 % |
| výpadek příjmu v případě závažného dlouhodobého onemocnění nebo invalidity | 4 | 4 | 56 % |
| krátkodobá pracovní neschopnost | 5 | 5 | 56 % |
| způsobení škody jinému člověku v běžném životě (nehoda na kole, při sportu, poškození cizí věci…) | 6 | 6 | 53 % |
| úmrtí a související výpadek příjmu pro blízké členy rodiny (děti, manžel/ka) | 7 | 7 | 52 % |
| nedostupnost kvalitní zdravotní péče, až ji budu potřebovat | 9 | 8 | 52 % |
| požár domu / bytu, kde žiju | 8 | 9 | 49 % |
| vytopení sousedů nebo vlastní domácnosti při havárii vody v místě mého bydliště | 10 | 10 | 48 % |
| krádež mého vlastního vozidla | 11 | 11 | 46 % |
| poškození, zničení domu / bytu, kde žiju v důsledku živelních škod (povodeň, vichřice, krupobití, tíha sněhu…) | 12 | 12 | 45 % |
| zdravotní indispozice (úraz, nemoc) během zahraniční dovolené | 13 | 13 | 45 % |
O průzkumu:
Průzkum České asociace pojišťoven Vnímání pojišťovnictví realizovala nezávislá výzkumná agentura SC&C. Sběr dat proběhl ve dnech 28. 4. – 8. 5. 2022 a zúčastnilo se ho 1023 respondentů ve věku 18–71 let v reprezentativním zastoupení podle pohlaví, věku, vzdělání, ekonomické aktivity, kraje a velikosti obce bydliště.
Zdroj: Česká asociace pojišťoven
