Poslanci projednávají změny v podpoře finančních produktů spoření a investic na stáří. S tím skončí exklusivní postavení penzijních fondů a rezervotvorných životních pojistek. K zákonu o rozvoji kapitálového trhu je ale přilepeno množství pozměňovacích návrhů. Co mohou změnit? Soubor změn zákonů má za cíl podpořit kapitálový trh. Jedním z opatření je též rozšíření daňových úlev a podpory ze současných dvou typů podporovaných (doplňkové penzijní spoření a rezervotvorná životní pojištění) i na další finanční produkty – bankovní formy spoření i nástroje kolektivního investování. Má přitom zůstat omezení, že produkty využívající státní podporu bude možné vypovědět „bez ztráty kytičky“ až po 60 měsících spoření nejdříve v 60 letech věku střadatele. Novela je aktuálně připravena k projednávání ve druhém čtení. To je okamžik, kdy se rozvíjí „poslanecká kreativita“ a každý zástupce lidu může k zákonu přidat pozměňovací návrh. A k tomuto se jich sešla celá plejáda. 16 pozměňovacích návrhů Zákon si dosud vysloužil pozornost 7 poslanců, kteří k němu přidali celkem 16 pozměňovacích návrhů. Nejaktivnější v tomto směru jsou poslanci Jan Řehounek (ANO), David Pražák (ANO) a Zbyněk Stanjura (ODS), kteří jsou každý podepsáni pod čtyřmi z nich. Účtu dlouhodbých investic se ale věnuje jen několik z nich. Zaměstnavatel nesmí zaměstnance ovlivňovat Nejstarší pozměňovací návrh je od poslance Řehounka, který stran účtu dlouhodobých investic doplňuje zákaz ovlivňování zaměstnanců a přijímání pobídek zaměstnavateli při výběru správce účtu dlouhodobých investic: „Zaměstnavatel nesmí ovlivňovat zaměstnance při výběru správce účtu dlouhodobých investic ani přijmout pobídku, která může vést k porušení této povinnosti.“ Tím rozšiřuje povinnost nediskriminace z doplňkového penzijního spoření a rezervotvorných pojištění na všechny produkty spoření na stáří. Nižší náklady na správu penzijních fondů, nebo zrušený strop na provizi? Poslanec Tomáš Martínek (Piráti) chce snížit náklady, které mohou účtovat penzijní společnosti za správu majetku svých klientů v doplňkovém penzijním spoření. U konzervativních fondů by se měl podle jeho názoru poplatek snížit z 0,4 % na 0,3 % ročně a u ostatních z 1 % na 0,8 % ročně. „Náklady na správu aktiv a obchodování s cennými papíry se stává čím dál méně nákladovým. I v Česku se objevují […]